Zatúlané hostince Valašska

Picí desková hra o historii hodování a popíjení na Valašsku.

V rámci hry hráči putují po mapě Valašska. Formou akčních políček se dozvídají historické zajímavosti o valašských hostincích, palírnách, hotelích nebo o společenských událostech, které se pojily s pitím a hodováním.
Jedná se o picí hru, a proto je důležité si dopředu obstarat dostatečné množství slivovice. Cílem hry je jako první projít hrací plochou od startu až do cíle a celou cestu si pamatovat. :-)

499 Kč
Dostupnost: Skladem
Kód: 52
Zatúlané hostince Valašska
Foto 3
Novinka

Detailní popis produktu

protože se používá ohně k proměně hmoty v teplo, páru a tekutinu,
která má kouzelné vlastnosti.
Chtěl jsem napsat a říct, že žít jenom podle předpisů a nařízení se nedá.
Slivovice je tím fenoménem, který rozbíjí stereotyp
a který dokáže rozhoupat hladinu života,
protože vlny k moři patří.
(O slivovici, Josef Holcman)

Kytička2

Hra pro: 2-5 hráčů
Věk: od 18 let
Délka hry: 10 – 30 minut

V rámci hry hráči putují po mapě Valašska. Formou akčních políček se dozvídají historické zajímavosti o valašských hostincích, palírnách, hotelích nebo o společenských událostech, které se pojily s pitím a hodováním.
Jedná se o picí hru, a proto je důležité si dopředu obstarat dostatečné množství slivovice. Cílem hry je jako první projít hrací plochou od startu až do cíle a celou cestu si pamatovat. :-)

Pokud se vám hra líbí a máte zájem si ji objednat nebo se stát jejím distributorem, kontaktujte nás prosím skrze naši facebookovou stránku, email nebo telefonicky. 

Ukázka akčních polí:

Hostinec u Brauna (1871) – Ve Velkých Karlovicích, na místě dnešního Jurečkova obchodu, stával Hostinec u Brauna. S ním je spojena pověst o loupežníkovi Pasekovi, který míval v místě hostince svoji chaloupku. Paseka prý chodil na svá loupežnická tažení až do Polska. Říká se, že jeho lup je stále zakopaný někde v okolí šesti sáhů od hostince. Vrať se o 6 polí zpět a projdi si cestu ještě jednou. Třeba jeho lup ještě objevíš.

U Klesků (1750) – Hospoda U Klesků se objevuje v jedné z pověstí nejslavnějšího liptálského rodáka, Jana Kobzáně. Dle ní byla tato hospoda jedním z prvních liptálských stavení. Lidé tehdy neobývali údolí podél Rokytenky, ale žili spíš na salaších a v kolibách na okolních kopcích. V hospodě se v té době scházeli místní zbojníci, kteří si ji i postavili. V hospodě sami hospodařili (gazdovali), osnovali nejrůznější přepadení a také si ošetřovali případná zranění. Zbojníci tě před vchodem do hospody přepadli a poslali tě o 5 polí zpět.